O jak velké rozdíly jde, ukazují údaje portálu CenovaMapa.org, který sbírá a analyzuje transakční data z kupních smluv bytů. Pro každou ze stanic metra – a to včetně těch budoucích na zatím neexistující trase D – spočítal průměrné ceny za metr čtvereční v bytech prodaných v okolí stanic za poslední rok.

„Dobrá dopravní dostupnost je spolu s odpovídající občanskou vybaveností klíčovým kritériem, podle kterého se lidé rozhodují pro koupi bytu,“ říká ředitel pražské developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

A totéž platí pro investory. „Byt u metra se navíc pronajímá mnohem snadněji a rychleji,“ dodává realitní makléř společnosti Century 21 Ondřej Rose.

Pomyslný žebříček vede dlouhodobě stanice Staroměstská, kde se 65metrový byt prodává v průměru za 11,5 milionu korun. Druhá je Malostranská, kde stejný byt stojí 10,5 milionu. A následuje Národní třída, Náměstí Republiky, Karlovo náměstí a Můstek, kde tentýž byt pořídíte mezi 8,5 až 8,7 milionu korun,“ popisuje provozovatel portálu Milan Roček.

Zatímco lokality v historickém centru Prahy jsou podle něj drahé bez ohledu na metro, v jiných případech tomu tak není. Ceny bytů okolo stanic totiž zároveň poskytují dobrý obrázek o tom, které části hlavního města jsou zrovna populární. Dvě stanice na trase A Jiřího z Poděbrad a Floru dělí pouhých 800 metrů. Na Floře byl přitom průměrný byt loni levnější bezmála o 27 tisíc korun na metr čtvereční. Rozdíl na 65metrovou plochu tak činí 1,8 milionu. V každé z lokalit se přitom loni prodalo přes 120 bytů, v obou místech převládají cihlové činžovní domy z přelomu 19. a 20. století, případně z meziválečného období.

Podobně překvapivé je porovnání stanic Kobylisy a Střížkov na trase C. Byty ve Střížkově byly totiž zhruba o 3 500 korun na metr čtvereční dražší, přestože leží od centra asi o 2,5 kilometru dále. Vysvětlením v tomto případě je, že na Střížkově se prodalo více nových bytů.

Skladba bytových domů je totiž dalším faktorem, který cenu nemovitostí tlačí nahoru. „Tam, kde převažují starší panelová sídliště, jako například Jižní Město v okolí stanic metra Háje, Opatov, Chodov, jsou ceny nejnižší,“ uvádí Roček. Kolem 65 tisíc za metr čtvereční stojí byty také na okrajích Prahy v Letňanech, u stanice Luka nebo na Skalce. I to ale znamená, že průměrný byt o 65 metrech čtverečních vyjde na více než čtyři miliony korun.

Pokud prim hraje nová výstavba, jako je to u stanic Stodůlky, Jinonice, Českomoravská nebo Vysočanská, průměrný byt se prodává od pěti milionů korun nahoru.

Metro za 15 procent navíc

Nových projektů u metra nicméně vzniká čím dál tím méně. „Sehnat v Praze pozemek vhodný k bytové výstavbě za rozumnou cenu je dnes skoro nemožné. Kvůli zastaralému územnímu plánu je jich extrémní nedostatek. Tím spíše to platí o pozemcích v bezprostřední blízkosti metra,“ říká Korec s tím, že dochozí vzdálenost od stanice metra takové pozemky zdražuje o 15 a více procent.

Podle tiskového mluvčího pražské developerské společnosti Finep Davida Jiruška je největším problémem obrovský převis poptávky nad nabídkou. „Vysoké stáří bytového fondu v Praze, kde mají byty v průměru 63 let, a také vysoká pozitivní migrace do Prahy za prací a podnikáním tento problém umocňují,“ dodává Jirušek.

Přestože je dopravní dostupnost důležitá také v Brně a Ostravě, nemusí platit, že bydlení v centru je vždy dražší. Obchodní ředitel brněnské developerské společnosti Trikaya František Šudřich upozorňuje, že v Brně je situace trochu odlišná kvůli tomu, že se v centru města nachází několik rozvojových lokalit, o které zájemci v dřívějších letech neměli příliš velký zájem.

„S nedostatkem nových projektů se začalo více stavět i v těchto dříve opomíjených lokalitách. Neplatí proto, že čím blíže centru, tím dražší bydlení. Brno je typické asymetrickým rozložením a týká se to také prestiže lokalit bydlení. Mezi velmi žádané lokality se řadí například funkcionalistická Masarykova čtvrť nebo městská část Královo Pole,“ vysvětluje Šudřich.