Daň z nemovitostí 2020. Průvodce prvním přiznáním roku

Kdo musí podat daňové přiznání?

Všichni, kdo se v roce 2019 nově stali majiteli nemovitosti – pozemku, rodinného domu nebo třeba bytu. Povinnost podat daňové přiznání mají také ti, kteří na dříve přiznané nemovité věci provedli přístavbu, nástavbu nebo ji částečně zlikvidovali, a to když tím došlo ke změně druhu nebo výměry pozemku, případně zvýšení nadzemních podlaží. Přiznání je nutné podat i po kolaudaci stavby.

Kdo podal daňové přiznání už v předchozích letech a v roce 2019 u něj nedošlo k žádné významné změně (přesněji k okolnosti rozhodné pro vyměření daně), nové přiznání pro rok 2020 nepodává.

Nové daňové přiznání se nepodává ani v případě, kdy se mění jenom výše daně – typicky kvůli rozhodnutí obce o zvýšení místního koeficientu. Finanční správa takovou změnu automaticky zohlední při výpočtu daně na aktuální rok.

Za jaký rok se přiznání podává?

Přiznání k dani z nemovitých věcí se jako jediné podává dopředu. Do konce letošního ledna tedy běží termín pro přiznání za rok 2020

Přiznání se podává k finančnímu úřadu, v jehož kraji se nemovitost nachází. Pokud tedy máte víc nemovitostí a všechny v jednom kraji, podáváte přiznání jen na jeden úřad. Když ale máte nemovitosti ve víc krajích, podáváte víc přiznání –  jedno za každý kraj.

Co když jste nemovitost prodali nebo darovali?

Na finanční úřad se musí v lednu povinně obrátit i lidé, kteří už nevlastní žádnou nemovitost, protože ji (nebo je) v roce 2019 prodali či darovali.

Když se takhle od daně z nemovitých věcí neodhlásíte, může vám v květnu ve schránce „přistát“ složenka, přestože už nemáte za co platit daň. Za včasné neoznámení hrozí v krajním případě sankce. Finanční úřady ji ale v takovém případě uplatňují jenom mimořádně. Včasným odhlášením se od placení daně z nemovitých věcí si každopádně ušetříte čas, který byste jinak ztratili komunikací s úředníky.

Ti, kteří loni prodali nebo třeba darovali některou ze svých nemovitostí, ale stále vlastní aspoň jednu další, musí podat daňové přiznání za rok 2020. A to v případě, když nemovitost, která už není ve vašem vlastnictví, je v kraji, kde máte i další nemovitosti. Pak na příslušném finančním úřadě pro tento kraj podáváte takzvané dílčí přiznání. Jestliže ale prodáte či darujete jedinou nemovitost v kraji, pak stačí na příslušný úřad poslat oznámení o tom, že už v něm žádnou nemovitost nemáte.

Jak se daň z nemovitostí počítá?

Přiznání k dani z nemovitých věcí se skládá ze dvou částí – na jedné se počítá daň za pozemky, na druhé za stavby. Konečnou výši daně určují metry čtvereční vámi vlastněných nemovitostí a následně sazby a koeficienty, které stát pro jednotlivé typy nemovitostí určil. Například za byty a rodinné domy se víc platí ve větších městech.

Konečnou výši daně pak svými rozhodnutími o místním koeficientu určují jednotlivé radnice, do jejichž rozpočtů vybrané peníze na dani z nemovitostí míří.

Zmíněné sazby najdete například v pokynech k daňovému přiznání, koeficienty pro vaše město si pak můžete najít ve vyhledávači na webu finanční správy. Na daňovém portálu finanční správy je pak k dispozici průvodce daňovým přiznáním, který za vás podle zadaných údajů rovnou vyplňuje sazby a koeficienty do přiznání.

Kde letos stoupne daň z nemovitostí?

Daň z obytných nemovitostí od letošního roku zvyšuje většina pražských městských částí, někde se zvýší až na dvojnásobek. Mezi výjimky patří třeba Praha 4 nebo Praha 6. U budov užívaných pro komerční účely se daň zdvojnásobí v celé Praze.

Z analýzy webu Podnikatel.cz vyplývá, že z okresních měst čeká zásadní změna v Ústí nad Orlicí, kde všichni majitelé nemovitostí zaplatí dvojnásobek oproti dřívějšku. A například Cheb zvýšil o 50 procent daň z nemovitých věcí u staveb, které slouží k podnikání.

Jaké jsou další novinky roku 2020?

Zpřesnilo se daňové osvobození pozemků, na nichž se nacházejí vybrané ekologicky významné prvky.

Osvobozeny budou skupiny dřevin, stromořadí, travnaté údolnice, meze, příkopy a mokřady, které jsou vedeny v evidenci ekologicky významných prvků (na zapsání mají poplatníci čas do konce roku 2021).

Bez ohledu na tuto evidenci jsou osvobozeny příkopy, mokřady, močály, bažiny, skalní útvary, rokle a strže, pokud se nacházejí na pozemcích ostatních ploch mimo zastavěné území obce a nejsou užívány k podnikání.

Jaké hrozí pokuty?

Pokuta ve výši 0,05 procenta z výše daně za každý den prodlení se začíná počítat až šestý pracovní den po uplynutí lhůty pro podání – tedy letos až od 10. února. Pokuta za opožděné podání přiznání se navíc nevyměřuje v případě, že její výše nepřesáhne 200 korun. Například u běžně velkého bytu, kde se daň z nemovitých věcí pohybuje kolem 1000 korun, by se pokuta vyšplhala na 200 korun až po víc jak ročním zpoždění.

V praxi tedy pokuta není příliš vážnou hrozbou. Když daňové přiznání odevzdáte, třeba až po výzvě z finančního úřadu, většinou se jí obávat nemusíte. Jen ten, kdo by přiznání neodevzdal ani po výzvě, dostane pokutu přinejmenším 500 korun.

Co když máte aktivní datovou schránku?

S aktivní datovou schránkou musíte daňové přiznání – ale třeba i oznámení o tom, že už žádnou nemovitost nevlastníte – podat elektronicky. Když přiznání podáte jinak, dostanete od finančního úřadu výzvu k odstranění vad podání, tedy abyste to provedli elektronicky. Až když majitel datové schránky nepodá daňové přiznání elektronicky ani po výzvě, dostane pokutu ve výši 2000 korun.

Kdy se daň z nemovitých věcí platí?

Daň z nemovitých věcí musí většina lidí letos zaplatit do 1. června (31. května je neděle). Kdo platí víc jak pět tisíc korun, může částku rozpůlit a druhou polovinu zaplatit do konce listopadu. Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu.

Finanční úřady budou v květnu roku 2019 posílat složenky s aktuální výší daně z nemovitých věcí. Můžete je také požádat o zaslání platebních údajů na e-mail. Takovou žádost ale musíte poslat do poloviny března. E-mail s platebními údaji pak nahradí složenku. V e-mailu bude i QR kód pro platbu.

Zaplatit můžete také přes SIPO. O to musíte na finančním úřadě zažádat do konce ledna, tady najdete tiskopis.

Jestliže vám vyjde daň na méně než 30 korun, platit ji nemusíte. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, z nichž se daň předepisuje vždycky, a to v minimální výši 50 korun